Zvládnout úspěch může být v mnoha ohledech mnohem těžší, než zvládnout prohru, protože úspěch vytváří očekávání, která většina lidí dříve nepoznala. Zde je několik nejdůležitějších zkušeností, jak během prvního vzletu neobrátit bouřlivý úspěch v trpkou prohru.

Až vaše hejno začne nabývat na významu a úspěšnosti, zcela jistě bude růst i vaše osobní prestiž a úspěšnost. Hejno to sice pravděpodobně vůbec nemělo za cíl, ale takto prostě funguje logika starých médií — ke každému hnutí nebo organizaci si musejí přiřadit nějakou tvář, a pokud je dané hnutí úspěšné, pak je úspěšná i ta tvář.

Největší hrozbou proto je, že si neuvědomíte, že lidé budou vašim slovům přikládat mnohem větší váhu, než jakou jste jim přikládali vy sami v okamžiku vyřčení. Pokud vedete politické hejno, pak vše, co uděláte — nebo neuděláte — bude vykládáno jako politické gesto, úplně vše od obsahu vašeho nákupního košíku v supermarketu až po výběr destinace pro dovolenou. Každé vaše slovo bude vykládáno jako legislativní návrh. I ve všech ostatních typech hejna existuje obdobná hrozba — tento jev se neomezuje jen na politická hejna.

Abych uvedl příklad, kolikrát můžete ve sportovním baru sledovat, jak lehce opilý fanoušek s poloprázdným půllitrem piva v ruce vztekle křičí na fotbalové utkání v televizi a pod vousy si brblá, že „ten rozhodčí by zasloužil kulku do hlavy.“ Takový výrok nikdo nebere vážně kvůli tomu, kdo to řekl a v jaké situaci.

Teď si představte, že ve stejném baru a situaci řekne totéž premiér nebo prezident a poblíž jsou novináři — nebo úplně stačí lecjaký blogger. Doslova během pár minut nějaký opoziční blogger napíše článek, že premiér chce zavést barbarský trest smrti pro nepohodlné sportovní profesionály a „nejmenovaný zdroj zaslechl, že se k tomu brzy chystá předložit návrh zákona.“ Pak bude samozřejmě následovat obrovský skandál.

Až vaše hejno začne upoutávat pozornost a dosahovat úspěchů, velmi rychle se ocitnete v podobné pozici a budou na vás kladeny velké nároky, abyste říkali jen to, co myslíte opravdu vážně. Přestože si většinou myslíme, že říkáme jen vážně míněné věci, často v uzavřené skupině říkáme něco, co se nemá chápat doslovně a všichni členové skupiny to vědí. Jenže když párkrát vystoupíte ve zprávách, tak o všechny tyhle záchranné karty přijdete. Reportéři i ostatní se začnou ptát, jestli jste to mysleli vážně, a vy pak budete zmateně říkat „Moment, takhle jsem to přece nemyslel,“ a večer ve zprávách potom můžete vypadat jako druhořadý politik, který mění názory, jak se mu to hodí. Tomu se chcete vyhnout.

Nejsnadněji se tomu vyhnete tím, že budete na všechny lidi milí, dokonce i na své protivníky. Tím nejen prospějete kultuře hejna, kde vedete příkladem a ukazujete lidem, že správné je chovat se k sobě navzájem skvěle, ale zároveň tím své protivníky naprosto vyvedete z míry. To je dobře: „Když je nemůžete přesvědčit, tak je popleťte.“ Nemusíte s nimi souhlasit — stačí jen nesouhlasit slušně a zdvořile.

Den po úspěchu

V zábavním průmyslu se říká, že nejhorším obdobím je rok poté, co jste byli největší senzací ve městě. Totéž platí i pro všechna hejna. Když několik let v kuse zažíváme mírně vzestupný trend, máme sklon věřit, že každý „ding“ — každý postup na vyšší level — je nezvratný vzestup na novou základní míru popularity, uznání a zájmu.

To je jen iluze. Navíc je to iluze, která postihuje všechny členy hejna, od zakladatele až po nejposlednějšího řadového aktivistu.

Ve společnosti všichni neustále bojují o zájem ostatních. Přitáhnout zájem je těžké. Udržet si ho je ještě těžší, protože ostatní se vám ho budou snažit přebrat pro své vlastní cíle.

Problémy přijdou, když všichni členové hejna začnou považovat za samozřejmé, že stávající popularita, zájem, objem prodeje nebo vaše libovolné jiné měřítko úspěchu zůstane ještě další rok nebo dva beze změn. Když k tomu dojde, přestanou pracovat směrem ven a začnou mezi sebou bojovat o všechno to bohatství a zdroje a slávu, které mají hejnu přinést očekávané budoucí úspěchy: vše možné od královsky placených pracovních míst přes drahé hračky až po osobní zviditelnění. V důsledku toho se dosavadní úspěch hejna během pár měsíců nevyhnutelně zhroutí — a nebude to jen dočasné zaškobrtnutí, bude to hluboký strukturální problém vzešlý z klamných očekávání osobních odměn, na jehož nápravu bude potřeba čas a úsilí.

Vy jako zakladatel máte za úkol všem vysvětlit, že když je vše zdánlivě na vrcholu, všechna ta královsky placená pracovní místa a drahé hračky jsou mnohem dál mimo dosah než kdy dříve. V takové chvíli musí hejno překonat dvě největší překážky ze všech — vydržet neoblomně pracovat směrem ven, navzdory lákavému třpytivému bohatství na obzoru, a fakt, že zájem i úspěch se rozplynou, i když hejno bude dále dělat přesně to, co dosud, a něčemu takovému se po emocionální stránce někdy dost těžko čelí.

Švédská i německá Pirátská strana na tento předvídatelný ale záludný mechanizmus doplatila. Když švédská Pirátská strana získala dvě křesla v Evropském parlamentu se sedmi procenty hlasů, všichni si mysleli, že parlamentní volby následující rok jsou hotová věc. Jenže ve skutečnosti zápas o tyto volby sotva začal, a když lidé začali utvářet frakce kvůli zdrojům, aby si urvali svůj podíl při porcování medvěda, bylo dávno prohráno. Německá Pirátská strana byla vycházející hvězdou roku 2011, v berlínských volbách získala senzačních 9 procent a v celostátních průzkumech rychle vyšplhala na 13 procent, což by jim zajistilo celých 80 parlamentních křesel (ze 622). V takové chvíli, pokud proti tomu aktivně nezasáhnete, lidé začnou všude vidět zaručené budoucí peníze a zdroje a začnou bojovat o zhruba pět set pracovních míst, které by takový volební výsledek přinesl. V době psaní těchto řádků, o rok později, se německá Piratenpartei v průzkumech pohybuje kolem 3 procent, pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do parlamentu, a do voleb zbývá přibližně devět měsíců.

Tento typ propadu se dá zvrátit a napravit, ale je k tomu třeba značné organizační a osobní sebezapření. V podstatě, jakmile nastoupíte na sestupnou spirálu, hejno bude muset klesnout až na dno a zažít porážku, aby si lidé uvědomili, že je nečeká žádné bohatství, a náprava mohla začít. Všechny zúčastněné to bude bolet. Takže hejno udržujte na správné cestě a připomínejte jim to rčení ze zábavního průmyslu: nejhorším obdobím je rok poté, co jste byli hvězdou — a takový rok přijde tak jistě, jako že je to napsané v kalendáři.

Rozmach do zahraničí

Pokud mají cíle vašeho hejna mezinárodní přesah, brzy začnou v ostatních státech vznikat spřízněná hnutí, až si tamější aktivisté uvědomí, že vaše recepty na změnu světa by mohly fungovat i v jejich zemi. Pirátská strana se ještě před napsáním těchto řádků samovolně rozrostla do sedmdesáti zemí, přitom jsem ji 1. ledna 2006 zakládal úplně sám.

V zásadě jsou tři možnosti, jak se k rozšiřování do zahraničí postavit. První možností je vámi inspirované lidi zcela ignorovat a nechat je, ať si poradí sami, což je ve všech možných ohledech velmi špatný nápad. Druhou, lepší možností je věnovat spřízněným zahraničním hnutím tolik energie a zdrojů, kolik jen můžete, aniž byste tím ohrozili provoz svého vlastního hejna: nabídněte jim software naprogramovaný v rámci vašeho hejna, získané zkušenosti, logotypy, tiskové materiály a tak dále. Zanedlouho začnou zkušenosti a propagační materiály proudit oběma směry, jak budou hejna v ostatních zemích dospívat.

Třetí možností je pokusit se vést hnutí ve všech zemích současně, stejně jako jste vedli hejno ve vlastní zemi. Lidé v nových zemích na to nejspíše přistoupí, ale budete pak narážet na značné problémy způsobené kulturními rozdíly.

I když rozumíte dané řeči, ještě to neznamená, že budete chápat, co se vám lidé snaží říct.

Abych uvedl dva příklady, když jsem pracoval pro jistou firmu se sídlem ve Spojených státech, jednomu americkému manažerovi odjíždějícímu na jednání jsem přátelsky popřál hodně štěstí. Ve Švédsku je to běžná přátelská fráze srovnatelná se slovy „šťastnou cestu“ nebo „dobrý vítr.“ Jenže pro někoho, kdo pochází z typického prostředí Spojených států, má tato fráze výrazný podtext „protože ho budeš potřebovat,“ o kterém jsem v té době neměl nejmenší tušení. Nestačí jen pečlivě překládat slova, abyste věděli, co ve skutečnosti říkáte — nebo přesněji, co váš posluchač slyší.

Druhý příklad je z mé návštěvy Brazílie, kdy jsme se po celodenním schůzování domluvili, že se ve 21:00 sejdeme v jednom baru. Protože pocházím ze severní Evropy, taková formulace pro mě znamená, že ve 20:58 nebo 20:59 vstoupím do dveří baru, během třiceti až pětačtyřiceti sekund uvnitř najdu své kolegy a připojím se k nim s rezervou zhruba patnáct až třicet sekund, než ručičky na hodinkách ukáží přesný čas 21:00.

Zdálo se mi, že v Brazílii to možná znamená něco jiného, a podle mých zkušenosti je lepší se raději zbytečně ptát, tak jsem se zeptal: „Takže… ve 21:00. Znamená to něco jako ve 22:00?“ Celá skupina se té otázce začala smát, kromě jediného člověka, který vyrůstal ve Spojených státech a do Brazílie se přestěhoval až v dospělosti. Díky svému mateřskému prostředí věděl, že tu otázku myslím vážně. „Ano, Ricku,“ řekl po utichnutí smíchu, „kolem 22:00. Nebo možná kolem 23:00.“ Pro Brazilce znamená „21:00“ jen nějaké náhodné číslo pro sraz někdy večer — moje otázka, jestli se tedy sejdeme ve „22:00“, jim proto vůbec nedávala smysl, protože 22:00 je stejně nepodstatné a nesmyslné číslo jako „21:00“.

To jsou jen příklady všedních nedorozumění, na které budete narážet při vedení napříč kulturami. Podobné nuance se nenaučíte společně s daným jazykem, ale musíte je chápat, abyste mohli efektivně vést ostatní. Myslím si, že není v lidských silách chápat více než dvě nebo tři kultury do takové hloubky, která je nezbytná pro vedení hejna v dané kultuře, protože hejno je ze své podstaty velmi neformální.

Pokud přesto trváte na formálním vedení všech zemí, měli byste si v každé zemi sehnat jednoho nebo dva lidi, kteří budou vystupovat jako vaši místní zástupci, a měli byste věnovat spoustu času pochopení kulturních rozdílů pro výběr činností a cesty vpřed. Vaše zažité představy nebudou v ostatních kulturách platit a těch rozdílů si ani nevšimnete, pokud je nebudete aktivně hledat.

Po určité době sama od sebe vznikne mezinárodní podpůrná skupina, která si vezme za cíl koordinovat mezinárodní odnože vašeho hejna napříč státy, jazyky a kulturami. V té chvíli bude jen na vás, jestli se rozhodnete přestoupit do vedení mezinárodního úsilí, nebo dále povedete své domácí hejno. Doporučil bych vám, abyste zůstali ve svém domácím hejnu a vedli ho alespoň až do jeho prvního velkého úspěchu.

Švédskou Pirátskou stranu jsem vedl během prvních pěti let její existence a 7. června 2009 jsme prosadili dva lidi do Evropského parlamentu, což vyvolalo politický rozruch po celém světě. Po tomto úspěchu již existoval prototyp strany i návod, jak dosáhnout úspěchu. To bylo tím nezbytným velkým úspěchem. Poté již nikdo na světě nepochyboval, že se to dá opravdu zvládnout.

Nemiřte na Měsíc

Závěrem, pro jednotlivce je možné vydat se změnit svět a uspět. Ostatní lidé oproti vám nemají žádnou genetickou výhodu — nemají žádné vrozené vlohy, kvůli kterým by měli lepší postavení než vy, a vy proto neměli šanci uspět. Právě naopak, je to převážně otázka přístupu.

Ať už si myslíte, že dokážete změnit svět, nebo že to nedokážete, nejspíše máte pravdu.

V mezích fyzikálních zákonů neexistuje nic, čeho byste nemohli dosáhnout. Při změně světa nemiřte na Měsíc — to už dokázal někdo jiný. Miřte na Mars! Postavte kolonii na Marsu. Pro někoho dostatečně odhodlaného, kdo na podporu takového projektu vybuduje hejno, je to rozhodně proveditelné.

Stejně jako u libovolného jiného nápadu, jak změnit svět, pokud k tomu budete přistupovat jako k projektu, můžete to realizovat jako projekt. „Tak se podívejme. Potřebujeme dva tucty dobrovolnických raketových inženýrů, možná tucet metalurgů, pár lidí dostatečně šílených na to, aby si doma na dvorku míchali raketové palivo…“ Když víte, co všechno je třeba udělat, abyste se dostali z bodu A do bodu B, zbytek je jen o realizaci a inspiraci. Prvním krokem je tedy říct světu, že se chystáte jít z bodu A do bodu B a co to podle vás všechno obnáší, jak jsme viděli v kapitole 2. Žádná překážka není nezdolná, jakmile přesně znáte její rozměry — zastavit vás může jen strach z její velikosti, pokud jste se nikdy nepokusili zjistit, jak je doopravdy těžké ji přelézt.

Jistě, vaše první odhady, co všechno to bude obnášet, mohou být nepřesné. Dokonce mohou být mimo o několik řádů. Ale abyste to zjistili, musíte se od něčeho odpíchnout, začít ten projekt realizovat a pracovat metodou pokusu a omylu. Jak jsme viděli, iterační rychlost je zásadní. Něco zkuste, vylepšete to, přizpůsobte to, zkuste to znovu. Iterujte, iterujte, iterujte. Nejspíše budete sami překvapeni, jak rychle se plány začnou zhmotňovat a samy korigovat, když se do projektu zapojí odborníci z různých oborů.

Švédská Pirátská strana vyrazila od nuly ke zvolení za osm měsíců. Cestou jsme narazili na spoustu překážek, které jsme zhodnotili a překonali stejně rychle, pracujíce jako hejno, kde každý mohl svobodně přispět svými zkušenostmi. Přestože náš první volební výsledek, 0,6 procenta, pro nás byl zklamáním, na všechny ostatní to udělalo velký dojem a vůbec to nečekali. Následující volby nás přivedly do Evropského parlamentu, takže projekt „nechat se zvolit“ jsme dokázali realizovat za polovinu času oproti předchozímu velkému politickému hnutí a v porovnání s konkurencí za méně než 1 procento jejich nákladů.

Fyzikální zákony jsou vaším jediným omezením. (Pokud tedy nejste teoretický fyzik, pak ani ty nemusejí představovat nepřekonatelnou překážku.)

Chcete naučit dvě miliardy lidí číst a psát a vymazat tak ze světa negramotnost? Naprosto proveditelné.

Chcete zajistit umělé osvětlení a vytápění miliardě lidí v rozvojových zemích? Nebo čistou vodu? Hejno to může zařídit.

A co třeba naučit pět miliard lidí kritické myšlení a vědecký přístup s cílem ukončit náboženské konflikty? Určitě se to dá zařídit.

Nemiřte na Měsíc. Miřte na Mars!

Doslov

Ve svých prezentacích po celém světě vysvětluji, jak každý může změnit svět, pokud překypuje nadšením pro nějakou změnu a daná změna je dostatečně konkrétní, dosažitelná, ambiciozní a otevřená všem dobrovolníkům, aby přilákala hejno.

Ať už je vaším snem vymazat negramotnost a naučit dvě miliardy lidí číst nebo chcete lidstvo vzít na Mars, principy jsou vždy stejné.

Pokaždé říkám, že změna se nestane sama od sebe.

Někdo ji vždy udělá.

Poslední slova této knihy tedy budou stejná jako ta, kterými zakončuji své prezentace a semináře o hospodárnosti v managementu a dobrovolnickém aktivismu:

Chcete být vy tou osobou?

Ukázka z probíhajícího překladu

Toto je ukázka z probíhajícího překladu knihy Swarmwise. Překlad probíhá pod vedením České pirátské strany a zapojit se může kdokoliv.

Smarmwise je příručka, jak přilákat desítky tisíc aktivistů a s jejich pomocí změnit svět k lepšímu i bez přístupu ke spoustě peněz a zdrojů. Kniha čerpá ze zkušeností Ricka Falkvingeho, který od nuly dovedl švédskou Pirátskou stranu až do Evropského parlamentu, a popisuje všechna hlediska vedení hejna aktivistů k úspěchu.

Kniha je vydána pod licencí CC-BY-NC